Kontakty
Oddíl lyžování
TJ Sokol Stará Paka
Sokolská 173
50791 Stará Paka
IČ: 44477554

E-mail:
ski@ski-starapaka.cz

Staropacký kros:
kros@ski-starapaka.cz

Redaktor článků:
redakce@ski-starapaka.cz

Lyžařský vlek:
vlek@ski-starapaka.cz

Odkazy
Česká unie sportu
Sportuj s námi s
Českou unií sportu

Velociped klub
Velocipéd klub
Nová Paka

Zimní akce

39. ročník Přejezdu Jizerských hor a Krkonoš

Přejezd Jizerských hor a Krkonoš 2017

    V únoru roku 2017 bylo dostatek sněhu pro uspořádání našeho Přejezdu Jizerských hor a Krkonoš. Bohužel na termín 18.2.2017 byla z ledna mimořádně přesunuta Jizerská padesátka a pořadatelé by nás nepustili do jizerských stop. Proto se náš přejezd omezil stejně jako v předchozím roce na Přejezd Krkonoš.
Fotogalerie Přejezdu 2017

   Dle předem zveřejněného plánu jsme se ráno 18.2.2017 sešli na staropackém vlakovém nádraží a v 6:34 hodin odjeli přes Kunčice nad Labem a Vrchlabí do Špindlerova Mlýna. Tam jsme dorazili dle jízdního řádu v 7:54 hodin. Zde jsme měli 36 minut času na přestup na autobus, který nás doveze ke Špindlerově boudě. Ve vymrzlé a neútulné čekárně jsme se přezuli do lyžařských bot. Autobus odjel dle plánu v 8:30 a na místě před Špindlerovou boudou jsme byli v 8:52 hodin.



První den – sobota 18.2.2017 – 30.6 km

   Vršky Krkonoš nás nepřivítaly zrovna přívětivě. Kolkolem byla celkem hustá mlha, že nebyla ze zastávky vidět ani Špindlerova bouda a za krk se snášela nepříjemná vlhkost. Vděčni jsme byli pouze za 5 cm nového prachového sněhu, který byl krásně měkký, přikryl nepříjemný led a hned jsme věděli, že se nám po něm perfektně pojede. Trochu jsme si zorganizovali své osobní věci, rozbalili ski, vyfotili společné startovní foto a vyrazili na plánovanou trasu.

   Od Špindlerovy boudy (1200 m.n.m.) (0 km) jsme po krátké rovince na rozdejchání vystoupali k Petrově boudě (1280 m.n.m.) (2,1 km), která je sice nově postavena, ale hrubá stavba není zatím dokončena. Dále nás trasa vedla po vrstevnici s několika houpačkami kolem Ptačího kamene (1300 m.n.m.) (3,2 km) a následným lehkým sjezdem k Martinově boudě (1255 m.n.m.) (5 km).

Před sjezdem k Labské boudě 

   Zde jsme se dali dohromady a rozhodli se občerstvit v útrobách Martinovky. Restaurace byla prázdná, jen v koutě byla parta bodrých Moraváků. Slovo dalo slovo, vtipy lítaly vzduchem a vazba byla navázána. Ostatně s touto partou jsme se potkávali na dalších kilometrech až na Voseckou boudu. Každé setkání bylo vždy veselé až nás tváře od smíchu bolely.

   Po odpočinku a občerstvení jsme se rozloučili s příjemným vyhřátým prostředím a vyrazili ven vstříc dalším kilometrům. Venku nás čekalo velké překvapení. Mlha se rozpustila, mraky se roztrhaly a začalo vykukovat sluníčko.

Labská bouda

Před sjezdem k Labské boudě 

   Na Labskou boudu (1317 m.n.m.) (7,5 km) jsme již dorazili za pěkného zimního slunečného počasí. Sice jsme toho od Martinovky moc neujeli, ale času bylo dost a tak jsme se šli podívat dovnitř Labské boudy, zda tam pro nás nemají něco dobrého do krku. A co myslíte? Samozřejmě měli. Našli jsme volná místa a za naši odvahu při sjezdu k Labské boudě jsme se odměnili drahou zrzavou vodou a prohodili pár vtipných slov s Moraváky. Dlouho jsme se ale nezdrželi a pokračovali dál za lehce zhoršeného počasí stoupáním na rozcestí Labská louka (1371 m.n.m.) (9 km) kde jsme dosáhli nejvyššího místa letošního přejezdu.

Labská louka

   Tady začínala naše příjemnější část dnešní trasy, až do Harrachova to bude z kopce. Prvním úsekem byl dvoukilometrový mírný sjezd k Vosecké boudě (1250 m.n.m.) (11,2 km). Vosecká nás vcucla na jídlo a tekutiny a samozřejmě opět Moraváci. Ty už jsme viděli naposled, protože se vraceli zpět na Medvědí boudy. Dalším klesáním byl 2,5 km ostřejší sjezd do Krakonošovy snídaně (1038 m.n.m.) (13,5 km). Posledním sjezdem bylo mírné přes pět kilometru dlouhé klesání podél řeky Mumlavy až k Mumlavskému vodopádu (795 m.n.m.) (18,4 km). Dále jsme ještě asi 1,5 km kličkovali mezi domy Harrachova, abychom nemuseli zouvat lyže a pak až k Pivnici U krtka pod Čerťákem (672 m.n.m.) (20,6 km) jsme museli "po svejch".

   Tady jsme věděli, že nás čeká nejnáročnější část dne a to hodně ostré stoupání Janovou cestou přes sjezdovku na Čertově hoře (944 m.n.m.) (25,3 km) až na Studenov (930 m.n.m.) (28,3 km). Poslední kilometry už byly jednodušší. Zhruba 1,3 km téměř po rovině nad Staropackou boudu (924 m.n.m.) (29,6 km) a poslední 1 km brodění sněhem skoro po kolena až na Staropackou boudu (825 m.n.m.) (30,6 km).
   Na Staropackou boudu jsme dorazili kolem 19:30 hodin. Jako každý rok jsme byli přivítáni vyhřátou boudou a našimi opatrovníky Květou a Bohoušem Nýdrlovými, Evou a Petrem Pakostovými a Zdenou Straňákovou, kteří pro nás připravili perfektní zázemí s dostatkem jídla a tekutin. Do pozdních nočních hodin při zdhodnocení dne jsme rozhodně dehydratací netrpěli. Všem výše zmíněným moc a moc děkuji za jejich podporu a za vše ostatní, co pro nás připravili.

Druhý den - neděle 19.2.2017 – 18,6 km

   Ráno 19.2.2017 jsme si trochu pospali a tak plánovaný odjezd v 9:00 hodin se rozplynul jako pára nad hrncem. Po snídani a poděkování za azyl jsme asi v 10:10 hodin vyrazili na nejčastější trasu druhého dne.

Před Staropackou boudou

   Od Staropacké boudy jsme stoupali Kostelní cestou na Ručičky (968 m.n.m.) (1,1 km) a dále přes sjezdovky na Dvoračky (1140 m.n.m.) (3,3 km). Na Dvoračkách jsme se pouze krátce zastavili venku na oddechnutí po dlouhém stoupání a pokračovali sjezdem do Sedla pod Dvaročkami (1025 m.n.m.) (4 km) a Exkurzní cestou směrem na Rezek (872 m.n.m.) (8,9 km). Na Rezku jsme se zastavili na oběd a na doplnění trošky těch podpůrných tekutin. Po obědě nás již nečekalo nic náročného.

Na Rezku

   Na trase jsme měli více méně kilometry po rovině a hodně klesání. Trasa nás vedla po hřebenu přes horní stanici lanovky Vurmovka (825 m.n.m.) (11,6 km). Dále podél silnice přes Roudnici (764 m.n.m.) (12,7 km), nad Křižlicemi (722 m.n.m.) (14,5 km), přes Jestřabí v Krkonoších (688 m.n.m.) (15,2 km) a následným dlouhým klesáním k Dolním Štěpanicím (510 m.n.m.) (18,6 km). Ve spodní části trasy byl sníh již hrubozrnný, rozměklý a promočený. Lyže se nám bořily, nejelo to ani z kopce a boty jsme měli promočené skrz na skrz. Největší úlevou pro nás nebylo dosažení cíle, ale přezutí do suchých botasek. Závěrečné 2,2 km do Hrabačova na vlak jsme z důvodu nedostatku sněhu absolvovali opět "po svejch".

   Závěrečné zhodnocení celého Přejezdu jsme provedli v Hospůdce Na lajně ve Staré Pace.

   Závěrem bych chtěl poděkovat hlavně osazenstvu Staropacké boudy, jmenovitě Květě a Bohoušovi Nýdrlovým, Evě a Petrovi Pakostovým a Zdeně Straňákové za zázemí na Staropacké boudě a pohoštění, které pro nás připravili. Samozřejmě také všem lyžníkům, kteří se Přejezdu zúčastnili a podpořili naši tradiční akci.

   Pevně věřím, že se jim projeté trasy líbily a svojí účastí podpoří i další jubilejní 40. ročník v roce 2018.

   Zde naleznete grafické zobrazení  tras přejezdu.

| Autor: Václav Šeps | Vydáno dne 02. 03. 2017 | 751 přečtení |

Novinky
16.01.2018:
Zpráva o činnosti OL za rok 2017
Do sekce "Ke stažení" byla vložena Zpráva o činnosti Oddílu lyžování TJ Sokol Stará Paka z.s. za rok 2017.


04.01.2018:
Brigády na Staropacké Boudě 2018
  Výbor oddílu lyžování zveřejňuje termíny brigád na opravu a údržbu Staropacké boudy pro své členy.
    Termíny všech brigád naleznete v sekci "Ke stažení".
   Před každou účastí na brigádě je vždy potřeba se předem nahlásit telefonicky Milanu Straňákovi.
  Pevně věříme, že se brigád zúčastní dle svých možností co nejvíce členů našeho oddílu.


Sponzoři Staropackého krosu

© 2011 Oddíl lyžování TJ Sokol Stará Paka
Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému phpRS.
Powered by GRADACE spol. s r.o. Jičín.