Kontakty
Oddíl lyžování
TJ Sokol Stará Paka
Sokolská 173
50791 Stará Paka
IČ: 44477554

E-mail:
ski@ski-starapaka.cz

Staropacký kros:
kros@ski-starapaka.cz

Redaktor článků:
redakce@ski-starapaka.cz

Lyžařský vlek:
vlek@ski-starapaka.cz

Odkazy
Česká unie sportu
Sportuj s námi s
Českou unií sportu

Velociped klub
Velocipéd klub
Nová Paka

Staropacká<br> bouda - historie

70 let Staropacké boudy

Staropacá bouda 1946 - 2016





70 let Staropacké boudy v Horní Rokytnici 305.

   Nějak nám to rychle uběhlo. Dodnes, mnozí z nás, máme v dobré paměti, jak jsme v Kulturním domě v Roškopově oslavovali půlstoletí Staropacké boudy a už tu máme další kulaté výročí.
   Tentokrát tomu bude již sedmdesát let, co se horská chalupa číslo 305, na stráni mezi Studenovem a Hořeními domky, stala majetkem staropackých Junáků a chalupa číslo 314 majetkem Tělovýchovné jednoty Sokol Stará Paka. Zanedlouho se pro obě chalupy vžil místní název „PACKÉ BOUDY“.
   Dolení chalupa číslem 314, náležející Sokolům, byla většinou navštěvována rodinami a staršími staropackými občany a později se dostala do soukromých rukou. V současnosti je tato chalupa „Staropacká“ již jenom podle jména, neboť její současní majitelé, MUDr. Martin DLOUHÝ a ing. Jitka DLOUHÁ jsou z Prahy.
   Hoření chalupa, s číslem 305, se stala jakýmsi zázemím letních skautských táborů, které vedl staropacký učitel a první správce obou chalup pan Bohuš Mencl.

Letní dětské tábory, pod jeho vedením ve skautském duchu, pokračovaly ještě i několik let po zrušení organizace Junák. Aby se chalupa tehdy nedostala do cizích rukou, nechal ji její správce pan Mencl bezúplatně převést na TJ Sokol Stará Paka.
   V dalších letech chalupu navštěvovali především žáci staropacké školy. Pod vedením svých učitelů se zde seznamovali se základy lyžování a pobytu v horách. Podnikali taky četné horské túry za účelem poznávání Krkonoš. Většina těchto žáků Staropackou boudu navštěvovala ještě dlouho po skončení jejich školní docházky.

   V prvních poválečných letech se toho na chalupě zase až tak mnoho nezměnilo. V prvé řadě bylo nutné sklidit s políčka úrodu: obilí a brambory. Jinak naši předchůdci měli za povinnost také sekat přilehlé louky a sušit seno. Z počátku louku sekali zájemci ze Staré Paky a seno si také odváželi. Později byly louky určeny ke spásání kravkami. Až počátkem padesátých let byla téměř celá stráň osázena smrkovým porostem a na sekání trávy zde zbyly jenom malé ostrůvky kolem obou stavení.
   Ve velké světnici byla zrušena dřevěná příčka a byly zřízeny dvoupatrové palandy, aby bylo možno zde ubytovat co možná nejvíce dětí. V případě naléhavé potřeby se jich na chalupu vešlo i třicet. Školní zájezdy však byly pořádány jenom do konce padesátých let, kdy komise z ONV neuznala tyto objekty po hygienické stránce vhodné k dalšímu provozu s dětmi. Palandy byly proto zrušeny a na spaní upraveny prostory v podkroví. Byla též provedena výměna původní šindelové krytiny jižní části střechy za bednění pokryté lepenkou.
   Není možné se nezmínit o neúnavném staropackém důchodci Ferdinandu ŠOLCOVI, který se v té době zasloužil o mnohé technické řešení v obou chalupách. Mimo obnovení rozbitého vodovodu a vytápění podkrovních ložnic to byly také okenice s důmyslným zamykáním i další různá zlepšení a opravy.
   Po nedobrovolném odchodu pana učitele Mencla, ze Staré Paky do Lázní Bělohradu, se správcem obou objektů stal pan SUCHARDA a po něm JUDr. Zdeněk JEŽEK.

   Počátkem šedesátých let, kdy situace na obou chalupách již začínala být zcela neúnosná, rozhodl v roce 1965 výbor Sokola předat dolní chalupu do správy a do užívání členům oddílu kopané a hoření chalupu členům oddílu lyžování.
   Novým správcem hoření Staropacké boudy byl jednomyslně zvolen Jiří ŠORM, který na tuto chalupu jezdil již od roku 1946 a byl s ní obeznámen z nás všech nejvíce. Tehdy jsme si slíbili, že o naši hoření Staropackou boudu se budeme starat jako o vlastní.
   K oběma chalupám však dosud nebyl umožněn příjezd jiným dopravním prostředkem než kravským, nebo koňským povozem. Tato situace se rázem změnila v roce 1969, když zde Lesní závod vybudoval novou příjezdovou cestu v trase tzv. Kostelní stezky až k Hořením domkům. Od té doby je možné k oběma chalupám přijet nejenom nákladním, ale i osobním autem. Díky tomu jsme se mohli později pustit i do větších stavebních akcí.
   Na podzim roku 1970 nastal značný pokrok v kultuře ubytování. To když staré kovové postele s vyklepanými slamníky a starými dekami, byly nahrazeny dřevěnými postelemi vyrobenými na místě, s matracemi, bílými prostěradly a prošívanými dekami v pestrobarevných povlacích.

   V letech 1974 až 1978 proběhla první rozsáhlá rekonstrukce Staropacké boudy. Nejprve byl z části chléva zřízen nový záchod. V další části chléva byla pak umístěna kuchyň pro malou místnost i s novým komínem. Byla odstraněna stará dřevěná veranda a nahrazena verandou novou, vyzděnou z tvárnic. Nad verandou potom vznikla i nová podkrovní místnost, čímž se také rozšířila ubytovací kapacita chalupy. Přístavba byla zakončena trojúhelníkovým štítem, který výrazně pozměnil dosavadní podobu objektu.
Tvar této přístavby nám navrhl a doporučil sám tehdejší hlavní architekt oblasti Krkonoš pan ing. architekt JÁNSKÝ.

   Další rozsáhlou stavební akcí, která podstatně prodloužila životnost chalupy, byla přestavba roubených dřevěných stěn a jejich nahrazení pěnosilikátovými tvárnicemi. Vnější povrch všech obvodových zdí byl opatřen dřevěným obkladem s tmavohnědým nátěrem. Vnitřní povrchy stěn jsou omítnuty, oštukovány a obíleny. Do výšky parapetu jsou stěny místností opatřeny dřevěným obložením a ve všech místnostech položeny nové dřevěné podlahy. Akce byla realizována ve čtyřech etapách v letech 1985 až 1988.
   Naše práce se v závěru roku 1990 dočkala i „OCENĚNÍ za vzorně udržovaný objekt na území Krkonošského národního parku“.

   I přesto, že jsme na chalupě prováděli značně rozsáhlé stavební úpravy, na všechny práce jsme používali výhradně ruční nářadí, neboť chalupa byla stále bez elektrického proudu. Teprve když si naši sousedi z dolní chalupy pořídili provizorní elektrickou přípojku, roku 1992 jsme si elektřinu přivedli od nich. A když v roce 2011 podnik ČEZ vedl dálkové vedení přes náš pozemek, byla k elektrické síti připojena i Staropacká bouda.
   Správce chalupy Jiří ŠORM, vykonával svoji funkci až do 3. května 2002, kdy náhle opustil tento svět, i Staropackou boudu. Po něm se nakrátko této funkce ujali Bohouš NÝDRLE a Eda WIESER. V roce 2004 byl výborem oddílu lyžování do funkce správce Staropacké boudy uveden Miloslav STRAŇÁK.

   Na jaře roku 2015 bylo přikročeno k zatím poslední větší stavební akci: „Zastřešení zápraží“. To bylo nutné provést především z bezpečnostního důvodu, neboť v zimních měsících na zápraží se střechy sjížděl sníh i led, což by mohlo mít za následek nebezpečný úraz návštěvníků chalupy. Akce byla zadána dvěma místním stavebním firmám a členové oddílu prováděli práce pomocné a nakonec i natěračské. Řemeslníci, tesaři a klempíři, jakož i naši brigádníci, odvedli práci opravdu kvalitní.
   Na závěr je třeba vyslovit poděkování všem, kdož se za těch dlouhých sedmdesát let podíleli a stále ještě podílejí na jakékoliv práci ve prospěch této chalupy. Ať už to bylo na všech přístavbách, přestavbě nebo při běžné údržbě, případně při zajišťování provozu chalupy. A to bez rozdílu, zda se jednalo o práci manuální, technickou nebo organizační.

   Tak ať nám ta naše Staropacká bouda ještě dlouho slouží ke spokojenosti nás všech!

  Bohuslav Nýdrle, kronikář oddílu        
 

| Autor: Bohuslav Nýdrle | Vydáno dne 15. 07. 2016 | 1474 přečtení |

Novinky
16.01.2018:
Zpráva o činnosti OL za rok 2018
Do sekce "Ke stažení" byla vložena Zpráva o činnosti Oddílu lyžování TJ Sokol Stará Paka z.s. za rok 2018.

Sponzoři Staropackého krosu

© 2011 Oddíl lyžování TJ Sokol Stará Paka
Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému phpRS.
Powered by GRADACE spol. s r.o. Jičín.